Uvádí se, že lidský mikrobiom se skládá z 1013-1014 bakterií s tím, že na každou jednu lidskou buňku vychází 1-10 buněk mikrobiálních. Střevní mikrobiom hraje důležitou roli v obezitě, alergiích, astmatu, diabetu, autoimunitních onemocněních, depresi i řadě nádorů.
Jak je to s tou „sterilitou“ plodu?
Donedávna byla zažitá představa plodu prostého jakýchkoli bakteriálních populací a prvním setkáním s bakteriemi pro něj měl být porod. Nicméně, řada studií prokázala přítomnost mikrobiální DNA v plodu. Zůstávalo však otázkou, zda tato DNA patří živým bakteriím a jak tyto bakterie souvisí s mateřským mikrobiomem.
Autoři studie publikované v březnu 2019 sledovali lidské a myší dyády matka-potomek ve snaze pochopit vztah mezi jejich mikrobiotou, lokalizovat bakterie v plodu a prokázat jejich životaschopnost. Získaná data ukazují, že i plod má vlastní střevní mikrobiom, resp. komunity bakterií, které mají vliv na vývoj imunitního systému plodu a na jeho metabolismus. Zmíněná studie zároveň potvrdila přenos komplexního mikrobiomu z matky do plodu během těhotenství. Vědci byli schopni detekovat mikroby v ústech a střevě plodu již ve 24. týdnu těhotenství (u předčasně narozených dětí). Složení bakteriální mikroflóry se během těhotenství měnilo – uprostřed těhotenství se v plodu nacházely bakterie jiné než v pozdním stádiu těhotenství. Své výsledky autoři studie podložili jak metodami DNA sekvenování, tak metodami mikroskopickými a kultivačními. Jedná se o první studii, která jasně prokazuje existenci fetálního mikrobiomu.
Co to světu přinese?
Získaná data otevírají nové možnosti potenciální intervence během těhotenství. Vědci nyní hledají způsoby, jak podpořit vývoj fetálního imunitního systému a metabolismu stimulací mateřského mikrobiomu.
Reference
Noelle Younge, Jessica R. McCann, Julie Ballard, Catherine Plunkett, Suhail Akhtar, Félix Araújo-Pérez, Amy Murtha, Debra Brandon, Patrick C. Seed. Fetal exposure to the maternal microbiota in humans and mice. JCI Insight, 2019; 4 (19) DOI: 10.1172/jci.insight.127806
