Množství císařských řezů celosvětově roste a otázka, zda skutečně dochází k zamezení přenosu žádoucí mikrobioty z matky na novorozence během císařského řezu a zda (a jak) to ovlivňuje fyziologický stav dítěte, je pokládána čím dál častěji. Vědci z University of Luxembourg identifikovali rozdíly v mikrobiomu vaginálně porozených dětí a dětí porozených císařským řezem. Ukazuje se, že kontakt dítěte Číst více…
V červnu 2018 spatřila světlo světa první studie využívající neinvazivní technologii pro detekci širokého spektra fetálních genetických abnormalit již v časných stádiích těhotenství. Australskému týmu vedenému biochemickými inženýry, Dr. Marnie Winter a prof. Benjaminem Thierrym z UniSA’s Future Industries Institute (FII) a z ARC Centre of Excellence in Convergent Bio-Nano Science and Technology (CBNS), se podařilo vyizolovat Číst více…
WHO doporučuje konzumaci méně než 2 gramů sodíku denně (1 lžička soli) jako preventivní opatření proti kardiovaskulárním nemocem, ale doposud neexistovala spolehlivá data, že tyto snížené hladiny zlepšují zdraví jedince. Navíc je dané doporučení založeno na individuálních datech z krátkodobých studií zaměřujících se na krevní tlak, chybí tedy přesvědčivá data spojující Číst více…
Preklinické studie na hlodavcích a primátech a epidemiologické studie na lidech naznačují, že aktivace imunitního systému matky mění vývoj systému mozkových obvodů a chování potomka a vystavuje ho riziku vzniku psychiatrických poruch. Tato pozorování byla podpořena i článkem Dr. Bradley S. Petersona, ředitele Institute for the Developing Mind (oddělení pediatrie Dětské nemocnice v Los Angels), v časopise Číst více…
Složení ústní mikroflóry dětí je důležitým zdravotním faktorem a její změny mají dopady na nemoci a infekce v časném životě dítěte. Ústní mikroflóra dospělého je stabilní, zatímco u novorozenců je velice dynamická a je náchylná na způsob jakým se dítě stravuje několik prvních měsíců života. Bylo prokázáno, že mateřské mléko a dětské sliny mají důležitou roli v jejím Číst více…
Přemýšleli jste někdy, proč je užívání antibiotik často provázeno zažívacími potížemi, které u některých jedinců vedou až k průjmům? Za většinu případů průjmových obtíží spojených s antibiotickou léčbou je zodpovědná bakterie Clostridium difficile, která díky produkci unikátní látky zvané p-kresol získává výhodu oproti přirozeným protektivním bakteriím sídlícím v našem střevě. Antibiotika narušují přirozenou protektivní Číst více…
Studie spojující optimismus s prodloužením doby života představuje shrnutí vědeckých výsledků získávaných po několik desetiletí. Vědci zjistili, že lidé žijící svůj život s větším optimismem mají větší šanci na to žít déle a dosáhnout výjimečné dlouhověkosti (tj. věku vyššího než 85 let). Optimismus je ve studii definován jako víra v příznivou budoucnost, kdy se budou dít Číst více…
Uvádí se, že lidský mikrobiom se skládá z 1013-1014 bakterií s tím, že na každou jednu lidskou buňku vychází 1-10 buněk mikrobiálních. Střevní mikrobiom hraje důležitou roli v obezitě, alergiích, astmatu, diabetu, autoimunitních onemocněních, depresi i řadě nádorů. Jak je to s tou „sterilitou“ plodu? Donedávna byla zažitá představa plodu prostého jakýchkoli bakteriálních populací a prvním Číst více…
Testy na těhotenskou cukrovku jsou častým předmětem diskuzí vzhledem k těžko interpretovatelným výsledkům a rozdílným nastavením mezi jednotlivými pracovišti. Ale co kdyby existovala možnost, kdy by se riziko jejího vzniku dalo určit jednoduchým krevním testem už v 10. týdnu těhotenství? Vědci NIH/Eunice Kennedy Shriver National Institute of Child Health and Human Development ve své Číst více…
Podle více než stovky studií je každá mozková hemisféra domovem specifického typu emocí. Emoce spojené s interakcí s okolním světem (např. radost, pýcha, hněv) přebývají v levé části mozku, zatímco emoce spojené s vyhýbáním se (např. nechuť, strach) se nacházejí v části pravé. Principy, které jsou základem tohoto rozvržení, zůstávají neznámé, nicméně tyto studie byly zaměřeny takřka Číst více…